Virtualizace byla poprvé zavedena společností IBM před více jak 40 lety. IBM rozdělila zdroje sálového počítače na několik malých a nezávislých virtuálních strojů. To dovolilo spuštění několika aplikací a procesů ve stejný čas. Rozdělení do logických částí vedlo k maximalizaci využití zdrojů a lepší návratnosti vložených investic, dnes velmi často používaný termín "Return On Investment" (ROI), pro organizace zavádějící tyto technologie.
Tento způsob virtualizace je stále používán u midrange serverů, kde jsou dostupné zdroje rozděleny pomocí speciálních softwarových konfiguračních nástrojů, které jsou zpravidla součástí firmware a přístupny většinou pouze technikům výrobce či proškoleným dodavatelům. Jedná se o tzv. logical partitioning nebo také domaining. Název je závislý na výrobci platformy.